Jerremy Moor (20) - Cesta od vrcholového silového sportovce k vytrvalostnímu

Na střední škole jsem reprezentoval ve vrhu koulí. Po střední jsem šel na vysokou, abych mohl dál závodit a tam jsem si hned od začátku prodělal spoustu zranění. Během prvního měsíce na škole jsem se stal vegetariánem a několik týdnů poté veganem.
Když mi bylo 19 let, měl jsem abnormálně dobrou silovou výkonnost. Taky jsem tehdy jedl 8000-12000 kcal denně, abych si svou váhu udržel (vždy jsem byl a v absolutní většině jsem proti suplementaci a věřím, že v jídle najdeme vše, co potřebujeme). Prakticky jsem cvičil, posiloval a nebo se učil s pusou plnou jídla.

Moje zranění prstu si ale vyžádalo operaci a v té době jsem začal navštěvovat hodiny keramiky; úplně jsem tomu propadl a skončil jsem s těžkou atletikou. Po operaci už jsem neměl stejný cit v ruce (což je škoda, nemohl už jsem zjistit, jak daleko dokážu vrhat jako vegan); pak jsem ale uviděl člověka, se kterým jsem závodil na střední škole v Indianě. Byl na Olympiádě a skončil 13. Ve věku 21 let, což je na vrhače dost nízký věk. To mě přivedlo k návratu k závodění. Rozhodl jsem s rozjet na Virginea Commonwelth University, kde jsem stále. Obchoduji s keramikou a trénuji. Pronásledovala mě ale i nadále zranění a po vykloubení ramene jsem se rozhodl přesedlat na cyklistiku (začal jsem v září minulého roku).

Teď se snažím dostat svou váhu dolů. Za poslední rok jsem shodil kolem 15 kg a chtěl bych v tom ještě pokročit. Doufám, že si i při nižší váze stále udržím svou sílu a to mě posune hodně dopředu mezi cyklisty a budu konkurenceschopný. Potom se rozhodnu, jestli budu shazovat dál nebo ne. Doufám, že bych mohl být tak dobrý, abych se dostal do sponzorovaného týmu. Právě teď se tento cíl zdá hodně vzdálený - cesta od vrhače koulí na světové úrovni, který vážil až 110 kg k cyklistovi, který má o 30kg méně, jedoucí míle a míle do kopce a z kopce po horách. No, abych to dokázal, jím 1500 Kcal denně, jezdím na kole asi 300 mílí týdně. Např. na Díkůvzdání jsem ujel 300 mil za 2 dny, zatímco jiní se u stolů pomalu zabíjely/i.
Doufám, že tímto způsobem budu moct propagovat veganství...je zde mnoho skvělých veganských atletů a atletek, ale jen málo z nich o tom mluví. Já budu.

Mám také spoustu plánů: otevřít si hrnčířskou dílnu, pořádat veganské letní kempy s výukou vrhačských technik, hodně vaření (jako Filipínec si sám vařím od svých 7 let), nějaké vzdělání o veganství a rád bych se také věnoval záchraně závodních chrtů (to bylo první téma ochrany zvířat, se kterým jsem přišel do kontaktu ve věku 7 let. Tenkrát jsem si to neuvědomoval, ale o něco později mě to hodně změnilo). 

                                                                          Zdroj:
http://www.veganfitness.net/index.php?page=4&mode=article&k=44
http://www.care2.com/c2c/photos/view/36/743920056/

Překlad: Lola