Nadace na ochranu zvířat na svém webu uvádí, že se snaží, pokud je to v jejich silách, hájit zájmy a práva zvířat a měnit situaci k lepšímu. Ptá se, zda vás trápí, když se setkáváte s krutostí a špatným zacházením se zvířaty, když vidíte jejich bolest a utrpení a jestli vám není lhostejný osud milionů zvířat, která každodenně trpí. (1) Mars Inc. na svém webu píše, že se řídí nejvyššími principy etiky v podnikání, což přináší řadu výhod nejenom samotné společnosti, ale také jednotlivcům a obchodním partnerům. (2) Ve svých TV reklamách předvádí roztomilá koťátka a svět plný sladkého štěstí. (3) Není divu, že se rozhodli k vzájemně výhodné spolupráci. (4) Ale dost už lichotek… Mars Inc. zadává a sponzoruje pokusy na zvířatech a Nadace na ochranu zvířat o tom ví. (5) Inu, ochrana zvířat se dá chápat různě. Třeba i jako spolupráce s těmi, kdo financují vivisekci.

více zde

Zlomíme Banku!

Okupace a založení základního kempu: 19. - 20. srpna
Čtyři dny tréninku a přímých akcí: 21. - 24. srpna
Den akcí proti RBS: 23. srpna
Navrát prostoru základního kempu přírodě: 25. srpna

Camp for Climate Action (Klimatický Kemp) je grassroot hnutí, které jde přímou akcí proti základním příčinám klimatické změny. Po mobilizaci a snaze pomoci zastavit plánovanou třetí runway na Heathrow a novou uhelnou elektrárnu v Kingsnorthu jsme se rozrostli do velkého hnutí požadující po vládě a ziskuchtivých korporacích převzít svou budoucnost zpět do vlastních rukou.

Na zadní straně přebalu knihy Making a Killing – The Political Economy of Animal Rights (Výroba vraždění – Politická ekonomie práv zvířat), vydané AK Press, se píše: „Řekněte průměrnému levičákovi, že by zvířata měla být součástí širších osvobozeneckých bojů a – až se přestane smát – tak to okamžitě odmítne." Zůstává nicméně faktem, že veganství je mezi anarchisty a anarchistkami stále častější a že osvobození zvířat se minimálně na osobní rovině stává reflektovanou agendou. Přesto, je myšlenka na to, že zvířata by měli být považovány za součást pracující třídy, příliš provokativní na to, aby nad ní mohlo být vůbec uvažováno?

"V systému, ve kterém jsou mimolidská zvířata majetkem lidí, žádný zákon, který upravuje podmínky, za jakých jsou tato zvířata držena a využívána, nemůže přinést smysluplnou změnu jejich situace." Gary L. Francione

Nová kniha

HŘBITOV NA TALÍŘI 

Živočišné látky v potravinách a v kosmetice,
Mgr. Jan Šťastný

100 stran, 2008. 99,- Kč

Objednávky:
vegeknihy(zavináč)seznam.cz

V současné době jsme vychováváni k tomu, že zabít zvíře je něco normálního, proto se nad tím většina lidí nepozastavuje a běžně se podílí na utrpení a zabíjení cítících tvorů. Bohužel zabíjení živých tvorů se táhne s lidskou civilizací už od počátku. Pokud kriticky zauvažujeme, zda je to pro nás nezbytné a nutné, musíme dojít k závěru, že zabíjení zvířat je jen sociálně-kulturní konstrukt. Co nám dává právo zabíjet?

„Jejich oblíbenou metodou,“ napsali Stauber a Rampton, „je strategie rozložení a podrobení přímo závislá na kooptaci (přibrání nového člena nikoliv volbou, ale rozhodnutím již zvolených členů): Nejdříve identifikuj „radikály“, kteří nejsou svolní ke kompromisům (v tomto případě vegani) a kteří požadují podstatné změny nutné k nápravě. Pak urči „realisty“ – většinou organizace s významným rozpočtem a zaměstnanci (zde viz. CIWF, RSPCA) pracující ve stejné oblasti zájmu veřejnosti jako radikálové. Poté, navaž kontakt s těmito realisty, často prostřednictvím třetí, přátelské strany, začněte vést dialog a nakonec vytvořte dohodu s tzv. win-win řešením (řešení – vítězství na obou stranách), které opomíjí a vyjímá radikály a jejich požadavky.“