dobytek
Život v číslech
Většinovou realitou držení dobytka v ČR jsou neuklizené stáje, nevhodné teploty a vlhkost vzduchu ve stáji, špatné větrání, špinavá zvířata a špatná hygiena obecně (špinavé krmné žlaby, vědra, porodní provázky apod.), řetězy zarostlé v mase, žádná voda nebo voda stará i několik dnů, zkrmování prošlého krmiva, špatná péče o paznehty, špatná péče o těhotné krávy nebo krávy po porodu i o narozená telata.
Narození
Slunce je za obzorem, nebe hvězdnaté, vzduch páchne po hnoji a močůvce, v chlévě se narodilo telátko. Oči má černé, tak do hloubky, že nelze dna dohlédnout. Dýchá ztěžka. Chraplavě. Nebyl to lehký porod.
Telecí na samotě (v období mlezivovém)
Welfere hnutí (nezaměňujte s hnutím na ochranu zvířat) většinou tvrdí, že „pokud není možné ponechat tele u matky šest měsíců, jako je tomu u stád masných plemen, pak je nejméně krutým řešením oddělit je hned po porodu.“(3) Zdůvodňuje to tím, že čím déle ponecháte tele a matku pohromadě, tím větší pouto se mezi nimi vytvoří a tím hůře pak oddělení snášejí.
Belgické modrobílé
V roce 1993 se ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhřiněvsi narodila první telata belgického modrobílého v ČR. Ještě i dnes si dokážu vybavit své první setkání s tímto plemenem. Přestože to bylo setkání jen přes televizní obrazovku, byl jsem doslova ohromen.
