Podle původu jsou statková hnojiva z chovu skotu, ovcí, drůbeže atd.

Podle stavu jsou pevná a tekutá.

Podle celkového charakteru:

Chlévská mrva je směs pevných výkalů, moče, steliva, vody, zbytků krmiva a látek používaných k léčbě zvířat, dezinfekci a dezodoraci stájí.

Močůvka je moč hospodářských zvířat.

Kejda je tekutá směs pevných výkalů a moči s případnou nežádoucí příměsí zbytků krmiva a látek používaných v chovu.

Hnojůvka je tekutina uvolňující se z chlévské mrvy.

Kejdový hnůj je tekutá směs močůvky, drcené chlévské mrvy a ředící vody.

Celková produkce exkrementů je například u dojnice kolem 40 kg na den, převedeno na kejdu 55-60 kg/ks. U kojící prasnice je to kolem 30 kg/ks za den.

Produkce statkových hnojiv je velmi proměnlivá v závislosti na zaměření chovu, váze a stáří zvířat, obsahu sušiny v krmivu, spotřebě vody, způsobu ustájení, kvalitě a způsobu čištění, dezinfekci stájí apod.

Z důvodů klimatických, agronomických a provozních je úplné využití či zneškodnění močůvky a kejdy prakticky nemožné.

Nevhodné uložení statkových hnojiv a následné zpracování jsou příčinou kontaminace vody a půdy.

Dalším problémem spojeným především z velkochovy je koncentrace zvířat jednoho druhu na jednom místě, čímž se zvyšuje pravděpodobnost latentních infekcí. Infikovaná zvířata vylučují infikovaný odpad, a protože bez ohledu na způsob uskladnění nedochází k dostatečnému zahřátí hnoje a močůvky, choroboplodné zárodky přežívají. Při použití takto infikovaného hnojiva bez dalšího zpracování je tu velký předpoklad pro rozšíření infekčních chorob.

Za vysloveně idiotský způsob využití považuji zkrmování živočišných exkrementů jinými hospodářskými zvířaty. Například sušené exkrementy slepic mohou kromě patogenních zárodků obsahovat i antibiotika a sulfonamidy.

Mezi další odpad z chovu lze započítat živočišnou tkáň, směsný komunální odpad a odpad z veterinární péče.

Faktory způsobující zdravotní rizika a negativní ovlivnění životních podmínek jsou mimo jiné i hluk, zápach, který nelze limitovat koncentrací chemických látek, šíření alergenů, infekčních aerosolů, plísní, vláknitých hub a obtěžujícího hmyzu.

Mezi zdravotní potíže způsobené výše jmenovanými součiniteli jsou bolesti hlavy, zvracení, dráždění očí, nauzea atd. Změny fyziologických funkcí jako hloubka dýchání, poruchy spánku, poruchy srdeční činnosti apod. Psychické emoce vyvolané nadměrným a nepřirozeným obtěžováním a rušením a následně sociální dopady v alteraci vztahů a chování, nutnost omezit pobyt venku a větrání v domech.

Kejda se využívá několika způsoby:

Zapravením do půdy, kdy je nutno ji naředit a homogenizovat.

Výrobou organického substrátu, kdy se za pomoci práškových činidel upravují fyzikální a chemické vlastnosti , takže znovu další energie a další chemie, zbytečná jako celé držení a domestikace zvířat.

Čistírenské zpracování kejdy, kdy za obrovské investiční náročnosti a vysokých provozních nákladů dochází k likvidaci tohoto, opakuji, zbytečného odpadu.

Výrobou bioplynu, který je možno použít k vytápění přímým spalováním nebo k výrobě elektrické energie. Stlačený bioplyn je také možno použít jako pohon motorových vozidel.

V současnosti máme tolik kejdy, že můžeme mít každý svoji raketu.