V dnešních dnech se v dánském hlavním městě, Kodani, odehrává zásadní setkání OSN o ochraně klimatu. Zasedání je významné v tom, že se na něm rozhodne o budoucí podobě úmluvy, která nahradí Kjótský protokol a tím rozhodne o osudu několika miliard lidí včetně nás. Možné následky klimatických změn není potřeba dokolečka opakovat. Nemohou jim zamezit ani manipulativní lži politiků ani zpochybňování vědeckých výsledků, o kterých panuje i přes množství nejasností obecný konsensus. V souvislosti s dopady klimatických změn je ovšem důležité si uvědomit, že se nejedná o katastrofu pro život na Zemi, který dokáže existovat za různých klimatických podmínek jako byla například doba ledová.1) Jedná se o katastrofu pro lidstvo a navíc představuje jednu z největších sociálních nespravedlností v jeho historii.
Z vědeckých studií je zřejmé, že největší podíl na emisích skleníkových plynů, jejichž vzrůstající atmosférické koncentrace jsou hlavními viníky těchto změn, mají industrializované státy světa, mezi které patří i Česká republika. Obyvatelé USA, Kanady, Evropy, Japonska a Austrálie jsou původcem asi 66 % skleníkových plynů mezi lety 1990 a 1999. 2) Tato více než jedna miliarda lidí,3) žijících v uvedených oblastech, představuje pouze jednu šestinu ze šesti miliard 4) uživatelů klimatického systému země. Diferencovaná participace jednotlivých států je daleko více evidentní při přepočtu emisí na jednoho obyvatele. Například na jednoho obyvatele USA připadne asi 20,2 tun CO2 5) ročně 2), na průměrného Čecha to je 12,2 tuny CO2, 2) což je pořád vysoko nad průměrem, protože většina obyvatel Země nedosáhne ani na 4 t CO2 ročně: jeden průměrný obyvatel Číny, kterých je více než miliarda6) vypustí asi 3,5 tuny CO2 a průměrný obyvatel Indie, která má také více než miliardu obyvatel 7) asi 1,1 tuny CO2. 2) Obyvatelé Afriky se většinou pohybují na úrovni méně než 1 tuny CO2 za rok. 2)
To se týká průměrných obyvatelů jednotlivých států, ale lze očekávat diferencovanou participaci na příčinách změn klimatu i mezi obyvateli uvnitř jednotlivých států. To se bude odvíjet od spotřebních vzorců jednotlivých obyvatel a zejména jejich materiálního blahobytu a spotřeby. Lze hrubě generalizovat: čím větší finanční příjem tím větší emise skleníkových plynů. Tudíž více finančního zajištění více zodpovědnosti za změny klimatu.8)
Proč se jedná a sociální nespravedlnost je nasnadě. Důsledky klimatických změn totiž neponesou jejich původci ani za ně nebudou platit všichni lidé stejným dílem. Podle vědců z IPPC, kteří se ve svých výzkumech zabývají změnami klimatu ponesou největší následky změn klimatu obyvatelé rozvojových zemí. 9) Velká část obyvatel země, která je stále závislá na subsistenčním zemědělství 10) zemědělství, přijde o zdroj obživy. Navíc pokud by došlo k nižší zemědělské produkci, tak následky se budou týkat především těch nejchudších, kteří si nebudou moci potraviny zaplatit. Současný problém s distribucí potravin, kdy potravin je celosvětově dostatek, ale ne každý si je může zaplatit, by se ještě prohloubil.
Zajímavě vypadá i srovnání mezi Holandskem a Bangladéšem, kde se potýkají s podobným problémem: vzrůstající hladinou moří a následně úbytkem obyvatelné pevniny. Zatímco z chudých obyvatel Bangladéše se nejspíš stanou uprchlíci, bohatší Holanďané již skupují nemovitosti v zahraničí. Podle toho lze domyslet, že následky klimatických změn ponesou ti nejchudší a nejméně majetní. Je to úplně opačný trend než u příčin klimatických změn.
Rozhodnutí z Kodaně je možná poslední šancí zabránit tomu nejhoršímu, ale daleko větší šancí by byla úplná změna přístupu. Vedoucí představitelé států jedou do Kodaně především hájit své ekonomické zájmy: jak neomezit své hospodářství nebo jak ho neomezit více než ostatní státy. 11) Většina nevládních organizací zase přichází s reformními návrhy "bezuhlíkovou ekonomikou", 12) která ovšem neřeší otázku zachování současného ekonomického systému založeném na růstu. Tento přístup nevládních organizací vykazují i některé země v čele s Evropskou unií. V Česku se to pak projevuje například podporou obnovitelných zdrojů různými zákony a politickými rozhodnutími jako je zákon 180/2005 o obnovitelných zdrojích nebo dotace na výstavbu obnovitelných zdrojů. 13) Ovšem imperativ růstu zůstává, kapacita vyrobené elektrické energie není obnovitelnými zdroji nahrazována, nýbrž se kapacita pouze navyšuje. Vytvářením pouze tržních nástrojů, jako byl neúspěšný pokus o trh s emisními povolenkami 14) nebo zvýhodňování obnovitelných zdrojů, může dojít pouze k odstraňování následků, ale nikoli příčin problémů. Navíc nebude moci vyřešit sociální důsledky již nezvratitelných dopadů změn klimatu.
Skutečná opozice, která upozorňuje na nespravedlnost ekonomického sytému, který se na klimatických změnách podílí a zvyšuje jeho sociální dopady, je násilím potlačována. Represivní aparát je na protestující proti summitu důkladně připraven. V městské části Kodaně je vězení s klecemi, kde je místo pro 500 demonstrantů.15) Navíc Dánsko před summitem odsouhlasilo zákon, který dovoluje zatknout a odsoudit na základě toho, že se někdo nachází v blízkosti nepokojů, bez toho, že by se na nepokojích podílel.16) První zprávy z Kodaně poukazují na to, že policie bude uplatňovat nulovou toleranci. Policie již v pátek před začátkem summitu vyrazila proti spícím aktivistům, které nejprve spoutala a následně propustila a omluvila se. Při další preventivní akci obtěžovali opět spící demonstranty a zabavila jim nářadí a další věci.18)
Kodaňský summit představuje naději především pro zažehnání nejhorších dopadů klimatických změn. Pravděpodobně nelze předpokládat výrazný úspěch jako v případě Montrealského protokolu, jehož mezinárodním přijetím na konci 80. let minulého století jsme zabránili environmentální hrozbě v podobě tzv. ozonové díry. Jedná se totiž o více než jen omezení snadno nahraditelných chemických látek, ale o nahrazení většiny energetických zdrojů lidstva. Možná summit představuje i naději pro znovuprobuzení protestného hnutí, které poukazuje na environmentální dopady současného ekonomického systému.
1) Samozřejmě zásadní rozdíl mezi začátkem nebo koncem doby ledové se součastnými změnami klimatu je zásadní především v rychlosti změny. Se součastnou rychlostí změn klimatu se velká část organismů včetně člověka nestihne dostatečně adaptovat na nové podmínky, proto lze předpokládat i vymírání druhů.
2) Sutlovičová K.: Kjotský protokol na konci, co dál? - vyjednávání nové globální dohody o ochraně klimatu po roce 2012. Přednáška 13. 10. 2009 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
3) Přesněji 1,18 miliarda lidí, údaj z července 2006 podle webu www.zemepis.com
4) Přesněji 6,78 miliardy, součastný údaj z www.tranquileye.com/clock
5) Oxid uhličitý hraje ze všech skleníkových plynů zásadní roli a podílí se na oteplení více než 70 %.
6) Přesněji 1,31 miliarda lidí, údaj z července 2006 podle webu www.zemepis.com
7) Přesněji 1,1 miliarda lidí, údaj z července 2006 podle webu www.zemepis.com
8) Světlou výjimkou by zde mohli být různé formy dobrovolně nebo záměrně skromných, kteří jsou z pohledu globálního spíše nevýznamnou úchylkou.
9) IPCC 4 Assessment Report: Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability
10) U subsistenčního zemědělství hraje roli jeho samozásobitelská funkce. Všechna úroda je použita pro obživu farmáře a jeho rodiny a celková zemědělská produkce je prakticky rovna spotřebě pěstitele.
11) Jinými slovy vlivné státy přemýšlí jak omezit emise plynů, ale jak na tom oproti ostatním státům nějak vydělat.
12) S podobnými formulacemi se lze setkat například na letácích českých nevládních organizací jako jsou Mladí zelení.
13) Holub P.: Ekonomika obnovitelných zdrojů energie: Jak je podporovat? A jak dlouho ještě? Přednáška 10. 11. 2009 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
14) Ten byl neúspěšný především z důvodu většího množství povolenek než emisí. Například Česká republika tímto způsobem zbohatla na prodeji povolenek, když prodala povolenky, kterých dostal o několik milionů tun více než měla emisí.
15) Více v článeku: Luxusní hotely politikům, klece pro demonstranty. Na webu www.tyden.cz z 8. 12. 2009
16) Více v článku: Nové zákony proti demonstrantům. Na webu mochasin.com z 26. 11. 2009.
17) Více v článcích: Policie vyrazila na spící aktivisty a Noční policejní razie u aktivistů. Na webu mochasin.com z 4. 12. 2009 a 9. 12. 2009.
