Američan Daniel McGowan je jeden z nejznámějších aktivistů, zatčených během operace Backfire, provedené v rámci vládní strategie „zelené hrozby". Během procesu riskoval doživotní vězení, když na rozdíl od několika ostatních odmítl spolupracovat s vládou a vyměnit snížení trestu za informace, vedoucí k odhalení a odsouzení dalších aktivistů a aktivistek. Vláda však pokračuje v represi proti aktivistům a aktivistkám hnutí za osvobození zvířat i za mřížemi. Daniel (stejně jako další vězni radikálně ekologického hnutí a hnutí za osvobození zvířat) byl přemístěn do tzv. Oddělení s řízenou komunikací (Communication Management Unit – CMU). Že jste o něm nikdy neslyšeli? Není divu.

V celých USA existovalo donedávna jen jedno takové oddělení, původně pojmenované Oddělení pro soustředění teroristů (Central Terrorist Unit). Protože v něm ale byli umístěni pouze barevní lidé z oblasti středního východu, vláda se začala obávat žaloby z rasové diskriminace. Změnila tedy název a začala do něj přesunovat i bílé – aktivisty radikálně ekologického hnutí a hnutí za osvobození zvířat. Nedávno vzniklo druhé CMU oddělení v Marionu v Illinois; tomuto zařízení pro 213 vězňů se brzy začalo přezdívat „Malé Guantanámo". Vedle Daniela se tam do svého propuštění nacházel například i Andy Stepanian, aktivista odsouzený v procesu se SHAC 7.

Základní myšlenkou CMU je zásadní omezení komunikace vězněného s vnějším světem. Podle vězeňské správy jde o nezbytné opatření, které zabraňuje teroristům ve vzájemných kontaktech a usnadňuje monitorování jejich komunikace. Vězeň v CMU má nárok na pouhé čtyři hodiny návštěv za měsíc (oproti 56 hodinám v běžném vězení), a to pouze skrz sklo a telefonní sluchátko (ano, přesně tak, jak to známe z amerických filmů). Také má nárok na pouze 60 minut telefonních hovorů měsíčně, na rozdíl od běžných 300 minut. Pošta vězňů umístěných v CMU je zevrubně zkoumána FBI a je jim zakázán jakýkoliv kontakt s médii.

Umístění do CMU je vnitřní otázkou vězeňské správy; nejde se proti němu nikam odvolat ani ho jinak právně napadnout. Vězeň tam může strávit libovolně dlouhou dobu – zatímco i v nejpřísnějších odděleních má vězeň po roce vzorného chování nárok na přesun do mírnějšího oddělení, CMU se to netýká.

Není divu, že umisťování aktivistů radikálně ekologického hnutí a hnutí za osvobození zvířat v těchto typech věznic je vnímáno jako šikana politické opozice, jako pokus o izolaci aktivistů od podpory zbytku hnutí a zamezení jejich publikačním aktivitám. Po nedávném zařazení Daniela Andrease San Diega na seznam nejhledanějších teroristů světa jde zřejmě o další z kroků, který má z těchto hnutí vytvořit opravdovou domácí hrozbu, které se bude slušný Američan i Američanka bát...