Pokud se někdo rozhodne žít ekologicky a mít malou ekologickou stopu, tak určitě dojde před volbu kupovat si výrobky, které jsou ekologicky šetrnější než výrobky běžně konzumované a používané. Některé tyto výrobky lze poznat podle označení „ekologicky šetrný výrobek“ (EŠV), které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější k životnímu prostředí a ke zdraví spotřebitele. Spotřební zboží, a v některých případech i služby, se označují logem, které spotřebiteli slouží jako informace, že u označeného výrobku bylo provedeno hodnocení certifikující organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí. Spektrum certifikovaných ekologicky šetrných výrobků je velmi široké – od toaletního papíru či nátěrové hmoty přes teplovodní kotle a čistící prostředky až po ekologicky šetrné služby, které nabízí turistický ruch či školství. V současné době používá certifikát EŠV více než 400 výrobků u více než 89 českých i zahraničních firem a jejich počet neustále roste.1)
Jelikož EŠV výrobky zahrnují celou řadu prostředků na čištění, praní a mytí, může ekologického spotřebitele, kterého navíc zajímají práv zvířat, napadnout otázka: Zaručuje certifikát EŠV také to, že finální výrobky a jejich jednotlivé přísady jsou netestované na zvířatech nebo zda neobsahují živočišné složky? Na internetových stránkách CENIE, České agentury životního prostředí, lze nalézt jednotlivé podmínky pro udílení těchto certifikátů pro jednotlivé kategorie výrobků. Pokud si přečteme jejich znění, nenalezneme žádné informace o tom, že by bylo zakázáno používat živočišné přísady do těchto výrobků a nenalezneme ani zmínku o tom, že by bylo zakázáno testovat finální výrobky nebo jednotlivé přísady na zvířatech. Naštěstí českým výrobcům, nejen těch s certifikátem EŠV, zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje testovat kosmetické výrobky a jejich přísady na zvířatech.2) Bohužel to neplatí o nákupu přísad od firem ze zahraničí. Navíc se již v minulosti pokoušelo Ministerstvo zdravotnictví navrhovanou novelou Zákona o veřejném zdraví tento zákaz zrušit.
Ovšem pokud budeme číst podmínky udělení certifikátu EŠV pro jednotlivé typy výrobků pozorněji, neunikne nám u některých z nich, že musí splňovat kritéria pro ekotoxicitu. To znamená, že musí být otestována, zda nejsou příliš toxická a jedovatá pro životní prostředí nebo zdraví lidí. Jedná se celkem o pět typů výrobků, které mohou mít označení EŠV, jsou to: oleje pro mazání řezných částí motorových pil, prací prášky pro textilie, tekuté čisticí prostředky, hydraulické kapaliny a tenzidové mycí kosmetické prostředky.3) 4) 5) 6) 7)
Dle směrnic se testuje ekotoxicta celkem třemi testy: na řase, na vodních korýších a na rybách. Tyto testy jsou běžně a široce užívány v ekotoxikologii a jejich metodika je standardizována a uvedena v českých státních normách8) 9) 10) nebo jejich mezinárodních protějšcích OECD Guidelines for Testing of Chemicals.11) 12) 13) Pokud opomeneme znění zákona na ochranu zvířat před týráním, který za zvíře považuje pouze obratlovce,12) dotýká se práv zvířat dva ze zmíněných testů. Jsou to: Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus a Zkouška akutní letální toxicity látek pro sladkovodní ryby (Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan). Tyto testy provádí akreditované laboratoře na základě složení výrobku, které jim udá výrobce. CENIA, Česká agentura životního prostředí, na základě výsledků z laboratoří výrobci udělí nebo neudělí certifikát EŠV. Z toho důvodu ani CENIA není schopná udat, kolik zvířat je celkem na testování použito a odkazuje na akreditované laboratoře.
První z uvedených testů se provádí na korýši hrotnatce velké (Daphnia magna Straus) a jeho výsledkem je hodnota účinná koncentrace - EC50, která udává změnu chování 50 % jedinců. Výsledek požadovaného testu se zjišťuje po 48 hodinách. Aby byl výrobek schválen a prošel testem, musí být hodnota EC50 větší než výrobek naředěný na koncentraci 100 mg/l (pro oleje pro mazání řezných částí motorových pil, prací prášky pro textilie, hydraulické kapaliny a tenzidové mycí kosmetické prostředky) nebo 10 mg/l (pro tekuté čisticí prostředky). 3) 4) 5) 6) 7) Test je prováděn nejméně s dvaceti jedinci v nejméně pěti koncentracích, proto je zneužito minimálně 100 hrotnatek na jeden takový test.14) Pro účely druhého testu se používají sladkovodní ryby, buď živorodka duhová (Poecilia reticulata) nebo dánio pruhované (Brachydanio rerio). Výslednou hodnotou je tentokrát střední letální koncentrace LC50, která udává koncentraci, při které zemře 50 % jedinců. Test se vyhodnocuje po 96 hodinách a výrobek je uznán, pokud je hodnota LC50 větší než koncentrace 100 mg/l (pro oleje pro mazání řezných částí motorových pil, prací prášky pro textilie, hydraulické kapaliny a tenzidové mycí kosmetické prostředky) nebo 10 mg/l (pro tekuté čisticí prostředky) 3) 4) 5) 6) 7). Test je prováděn nejméně s dvaceti rybami v nejméně pěti koncentracích, proto je zneužito minimálně 100 jedinců na jeden test.14)
Tato fakta, spíše než by mohla vést k jasnému závěru, vedou k diskuzím : jaké řešení je lepší? Koupit si ekologický prostředek nebo neekologický? Nesmíme zapomenout, že žádný prostředek není „ekologický“. Jsou jen více a nebo méně ekologické prostředky, tedy ty toxičtější a ty méně toxické. Ve prospěch ekologicky šetrných prostředků mluví to, že jejich používáním nezahubíme tolik života a organismů přímo v řekách a vodních nádržích. Běžné méně ekologické prostředky jsou ty více toxické, a proto jejich používáním hubíme organismy více intenzivně. Možná by se to dalo přirovnat k něčemu podobnému, co dělají akreditované laboratoře, jen to není za zdmi firmy, ale přímo v přírodě. Ekologicky šetrné výrobky jsou ve velké většině vyráběny na našem území, ale objevují se i ekologické výrobky a kosmetika bez tohoto označení, a které mají jistou záruku, že při jejich použití nebudeme tak intenzivně zabíjet život v řekách. Je tu celá řada ze zahraničí dovážených výrobků, prodávaných ve zdravých výživách a obchodech s ekologicky příznivým zbožím a u nichž současně výrobci deklarují netestování na zvířatech. V tomto ohledu nelze zapomenout na množství zvířat, ať už obratlovců nebo bezobratlých, které mnohdy krutě zemřou na silnicích. Podle provedené studie zemře ročně na Českých silnicích 566 400 zajíců, 346 800 ježků, 68 400 bažantů, 52 000 srnců, 49 800 kun, 28 100 lasic, 4 400 lišek a mnoho dalších živých bytostí, ptáků nebo obojživelníků.15) Srovnání, zda je horší dovezený výrobek nebo ten ekotoxikologicky testovaný není, ale jisté je, že ani jedno řešení neexistuje bez zbytečné smrti cítících bytostí.
Hledat řešení kosmetiky bez utrpení není snadné a jednoduché. Možná ani žádné řešení není, lidská činnost má skoro vždy dopad na cítící bytosti a můžeme hledat pouze tu alternativu s nejmenším dopadem na ně a na přírodu. Rozhodně nejlepší radou a doporučením je používat jakýchkoliv prostředků s chemickými sloučeninami co nejméně nebo alespoň v omezené míře. Tím, že omezíme použití chemie, vyhneme se mnohdy nevědomé podpoře testování na zvířatech, dovozu výrobku a smrti zvířat při dopravě i zbytkovému znečištění životního prostředí v řekách a vodních tocích. Při hledání vhodných prostředků na mytí a praní je vhodné vyhnout se těm se živočišnými přísadami, testovaných na obratlovcích a bezobratlých, dovážených z daleka a těch, které nezaručují malou toxicitu pro životní prostředí. Případně lze použít starší postupy jako je například výroba mýdlové vody z mýdla, které poslouží jako levný a účinný prací prostředek, ocet je používán jako prostředek na mytí nejen nádobí, nebo lze využít rostlinných prostředků. Z rostlin se dnes distribuují a jsou známé mýdlové ořechy, které k nám jsou letecky dováženy. Málo kdo už ví, že na krajích silnic a železničních náspů roste mydlice lékařská, která obsahuje velké množství přírodních saponinů. Výluh z této rostliny jsem vyzkoušel a můžu ho doporučit jako prostředek na mytí nádobí. Možností je mnoho a pokud chceme žít ekologicky a součastně hledíme na práva zvířat, neměli bychom hledat lehká zaručená řešení, ale zapojit vlastní činnost při hledání vhodných a lepších variant.
Snížit svou závislost na průmyslových výrobcích je pro zvířata rozhodně přínos. Je to jedno z řešení, jak se postavit skutečnosti, že když si koupíme naší oblíbenou zubní pastu a uvědomíme si, že i když není testována na zvířatech pasta samotná, tak barva, kterou je na obalu natištěno veganské logo testována je. To je totiž další z výsledků legislativy, která má chránit životní prostředí a zdraví lidí, známá pod pojmem REACH, ale to je již kapitola sama pro sebe.
Zdroje:
1) Web CENIA – česká informační agentura životního prostředí ww.cenia.cz
2) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
3) Směrnice č. 02 – 2006 s požadavky pro propůjčení ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek: Oleje pro mazání řezných částí motorových pil, MŽP ČR.
4) Směrnice č. 03 – 2006 s požadavky pro propůjčení ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek: Prací prostředky pro textilie, MŽP ČR.
5) Směrnice č. 07 – 2006 s požadavky pro propůjčení ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek: Tekuté čistící prostředky, MŽP ČR.
6) Směrnice č. 15 – 2006 s požadavky pro propůjčení ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek: Hydraulické kapaliny, MŽP ČR.
7) Směrnice č. 17 – 2006 s požadavky pro propůjčení ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek: Tenzidové mycí kosmetické prostředky, MŽP ČR.
8) ČSN EN ISO 8692: Jakost vod – Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas (EN ISO 8692:2004) (75 7740)
9) ČSN EN ISO 6341: Jakost vod – Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) – Zkouška akutní toxicity (75 7751)
10) ČSN EN ISO 7346 -2: Jakost vod – Zkouška akutní letální toxicity látek pro sladkovodní ryby [(Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - Část 2: Obnovovací metoda (EN ISO 7346-2:1997, ISO 7346-2:1996) (75 7761)
11) OECD Guidelines for Testing of Chemicals: test 201: Alga, Growth Inhibition Test (1984)
12) OECD Guidelines for Testing of Chemicals: test 202: Daphnia sp. Acute Immobilisation Test (2004)
13) OECD Guidelines for Testing of Chemicals: test 203: Fish, Acute Toxicity Test (1992)
14) Přednáška: doc. Mgr. Luděk Bláha, PhD, RECETOX, PřF MU Brno – „Současná ekotoxikologie“ aneb jak se žije živým organismům s toxickými chemikáliemi a novými materiály: mýty, realita, novinky a výhledy. FSS MU Brno 23.9.2008.
15) Pod koly aut zahynou statisíce zvířat. Nejčastěji zajíci a ježci. www.idnes.cz 5. září 2008
