Bylo to v Rakousku při rešerši v dvoupatrové hale, odkud jsem doufal, že vezmeme i několik slepic. Měl jsem náročný týden, za sebou několik hodin za volantem, den předtím jsme byli asi v pěti objektech  v Německu i v Rakousku a tohle byl tu noc druhý objekt. To, co se stalo, bylo mou neopatrností a snad i důsledkem mé celkové únavy. Nedokázal jsem se zastavit, málo spal a hodně pracoval. 

Jistil jsem žebřík dvěma lidem přede mnou a pak sám lezl po nezajištěném žebříku. Když jsem došlápl na poslední příčku a chtěl přelézt na budovu, tak žebřík sklouzl, složil se k zemi a já s ním. Padal jsem zády k zemi a nohy se mi dostaly mezi příčky. Z výšky asi 4 metrů a na beton.

Výsledkem je trojnásobná tříštívá zlomenina paty a zborcení klenby chodidla. V nemocnici mi nohu dali na pět dní k ledu a poté jsem šel na operaci. Kousky kostí k sobě zadrátovali, dali mi do nohy devět šroubů, které v ní zůstanou už natrvalo, vzali mi kus pánevní kosti, kterou vyplnili díru v patě a protože to nestačilo, tak zbytek doplnili keramikou. Protože jeden drát se dostal nějak špatně mezi kosti, měl jsem další den ještě jednu malou operaci.

Musím říci, že v nemocnici mi bylo dobře. Odpočinul jsem si, sestřičky i lékaři a lékařky byli/y skvělí a skvělé a žádný problém nebyl ani s veganskou stravou. Když jsem oznámil, že jsem vegan a že to tak zůstane, přišla za mnou nutriční poradkyně a sestavila se mnou veganský jídelníček. Moje jídlo přicházelo opatřené cedulkou – Pan Kolesár. Bez masa, mléka, vajec. 

Po návratu z nemocnice jsou několik týdnů jenom ležel s nohou podloženou polštáři. Stačilo, abych ji dal jen na chvíli do horizontální polohy a okamžitě hodně bolestivě otekla a dostala takovou veselou fialovou barvu. Protože jsem po návratu z nemocnice přestal brát léky proti bolesti, tak jsem si vážně všechno užíval. 

Myslím, že vzhledem k výšce, charakteru pádu a povrchu, na který jsem dopadl, tak jsem měl velké štěstí. A určitě mi hodně pomohly i roky tréninku martial arts, které mě naučily rychle reagovat i techniky pádu. Teď mě čeká rehabilitace a pak se vrátím k rešeržím a záchranám. 

Z prvního objektu, kde jsme tu noc byly/i, odnesla moje kolegyně a kamarádka v náruči jedno kuře (dostalo jméno Chuck), po mé nehodě se kamarádky a kamarádi ze SaboTiere vydaly/i do drůbežárny, kde se mi stala nehoda a zachránily/i tam dvě slepice a pak ještě v jedné záchraně jich vzaly/i 13. Mám tedy hodně důvodů k úsměvu.

A díky za podporu všem, kterým jsem za to stál. Vážím si toho.

Jeden den po operaci

Noha 19 dní po operaci (když už začínala být hezčí)

Mých devět šroubů

Chuck malý a Chuck vyrostlý

Video od Toma a Isy z RespekTiere

Záchrana 13 slepic z objektu, kde jsem měl nehodu ( SABOTIERE RAKOUSKO)

Rešerže z brojlerového haly v Rakousku, odkud jsme odnesly/i Chuckyho