V roce 1993 se ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhřiněvsi narodila první telata belgického modrobílého v ČR. Ještě i dnes si dokážu vybavit své první setkání s tímto plemenem. Přestože to bylo setkání jen přes televizní obrazovku, byl jsem doslova ohromen. Myslím, že pro pochopení bude stačit, když uvedu, že průměrná hmotnost dospělých býků je mezi 1 100 – 1 250 kg, nijak vzácné není ani 1 500kg, při výšce v kohoutku 145 – 150 cm. Podotýkám, že to není žádná tučná hrouda, ale obrovská hromada svalů.

Belgické modrobílé (dále jen „belgičani“) je extenzivní plemeno (pro venkovní odchov) středního tělesného rámce. Po roce 1950 se začalo se selekcí zvířat podle osvalení („Je-li rozhodnuto o výrobním zaměření, lze přistoupit k výběru vhodných genotypů“(1)) a po roce 1960 se, jazykem tvůrců a tvůrkyň, tvorba a vývoj belgičanů zaměřila především na výraznou masnou užitkovost. V ČR belgičani příliš velké zastoupení nemají, většinou se využívají v užitkovém křížení (tedy v kombinaci s jiným plemenem), ale uvádí se, že např. v Belgii se počet zvířat pohybuje kolem 1, 5 mil.

U belgičanů došlo samovolně k mutaci genu pro myostatin, bílkoviny, která normálně brání nadměrnému růstu svalů. Toto genetické poškození bylo a je dále rozvíjeno a prohlubováno a výsledkem je 80 – 85 % zvířat s tzv. dvojitou zmasilostí. Jedná se tedy o využití tělesné vady zvířete k ekonomickému zisku (Kromě belgičanů se dvojitá zmasilost objevuje i u jiných plemen skotu, nejvíce u plemene piemontese.).

To, co rozhoduje, které zvíře bude vyřazeno v rámci selekčního plánu je v první řadě osvalení. Především v Belgii se k tomu hlásí bez jakéhokoli ostychu, zatím co v jiných zemích se snaží zohlednit i snadnost telení, zlepšení motoriky pohybu (ta je takřka hororová) a celkově stav končetin.

Na mezinárodním kongresu chovatelů belgického modrobílého plemene v Belgii (28.7.2005 – 2.8.2005) prohlásil prof. Roger Hanset z univerzity v Liege, že jsou si plně vědomi, že „každá růže má trny“,a že každé jednostranné šlechtění sebou přináší problémy. A tak zatímco šlechtění holštýnského skotu na vyšší mléčnou užitkovost způsobilo nižší obsah proteinu v mléce, u belgického modrobílého je zase nutné počítat s vyššími výskyty nežádoucích defektů.(2) No, řekněte sami, není profesor Roger Hanset z univerzity v Liege idiot?

Průměrná porodní hmotnost telat je 44 kg, výjimkou není ani 65 – 70 kg, průměrně v 60 – 90 % se využívá při porodu císařského řezu, na některých farmách se císařským řezem rodí všechna telata(3). Důvodem je nedostatečné přizpůsobení porodních cest pro tele s rozvinutou genetickou vadou. Držitelé a držitelky zvířat nechtějí riskovat porodní komplikace a císařský řez považují za nejlepší alternativu.

Krávy jsou vyřazovány průměrně po 3 teleti, většinou to není ze zdravotních důvodů. Prostě kdyby je nechali/y žít déle, klesla by jejich jatečná hodnota.

Využívá se i embryotransferu, přenosu embryí. Embryotransfer umožňuje, prostě a jednoduše, rychlejší výrobu telat. Matce je odebráno embryo, je tedy uvolněna pro další, a je přeneseno do náhradní matky, většinou již jinak nevyužitelné krávy, která je donosí. (4) „V roce 2001 bylo přímo z Belgie dovezeno 15 embryí belgického modrobílého skotu a byla přenesena do vyřazených českých strakatých krav. ... Všechna telata se narodila císařských řezem, které jsou vzhledem k velikosti telat bezpečnější.“(5) 

Zjištění o fungování genu pro myostatin se stalo velkým hitem nejen v agrobyznysu. Snad každý kulturistický časopis zveřejnil fotografie svalnaté (se zablokovaným genem pro myostatin) a nesvalnaté myši, obě stažené z kůže, aby vyniklo svalstvo. 

1) Doc. Ing. Josef Přibyl, DrSc: Šlechtění skotu a jeho vliv na jednotlivé chovy, Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR v Praze, 1997
2) Kamil Malát:Mezinárodní kongres chovatelů belgického modrobílého, Zpravodaj ČSCHMS (Český svaz chovatelů masného skotu) 3/2005
3) http://www.belgianblue.wz.cz
4) viz Michal Kolesár: O tajemstvích konvenčního chovu, Zpravodaj ohz č9/2003
5) Kamil Malát: Modré plemeno z Belgie ( pozn.- článek je reportáž o zemědělském družstvu Chýšť u Chlumce nad Cidlinou), Agromagazín č. 2/2005